|
Prvního německého ovčáka v naší rodině si pořídil v roce 1930 můj dědeček se svým bratrem. Od té doby nás německý ovčák provází stále. Už v peřinkách jsem byla představena našemu německému ovčákovi Britovi, aby věděl, že patřím do rodiny. A možná už tehdy vznikla moje obrovská láska k tomuto plemeni. Vyrůstala jsem v početné psí smečce nejen německých ovčáků, ale německý ovčák byl pro mne vždy psem číslo jedna.
S vlastní kynologií jsem začala ve dvanácti letech, tehdy ještě s menším křížencem německého ovčáka. V patnácti letech jsem si pořídila svého prvního německého ovčáka Wellse, se kterým jsem také dosáhla prvních kynologických úspěchů. Od té doby jsem měla již několik dalším německých ovčáků, se kterými jsem se zabývala nejrůznějšími druhy služebního, pracovního a sportovního výcviku. Chovatelské cíle Mým cílem rozhodně není provozovat velkochov a množit štěňata jak na běžícím páse. Můj chovatelský záměr je, odchovat několik, pokud možno po všech stránkách kvalitních vrhů. Mým cílem jsou zdravá, odolná, povahově kvalitní štěňata, vhodná pro jakýkoliv druh výcviku a práce. Vždy jsem u svých psů oceňovala jejich temperament, houževnatost, sebevědomí, bojovnost, nebojácnost, radost a ochotu k jakékoli práci. Tyto vlastnosti bych ráda viděla i u našich štěňat. Přitom mi nezáleží jen na kvalitních povahových vlastnostech. Jsem toho názoru, že exteriér je stejně důležitý jako povaha, i když povahové vlastnosti jsou pro mě rozhodně tím prvotním měřítkem. Jak řekl zakladatel německého ovčáka pan Max von Stepanitz: „Výkonem ke kráse, krásou k výkonu“ Zde však musím zdůraznit, že součastný trend exteriéru německého ovčáka, který je nám předkládán jako ideál - v barevně uniformní jednotvárnosti oranžového psa s černými zády (v poslední době se jim i ta černá už nějak vytrácí), tzn. kapří, hrbatý, mnohdy v půli zad přelomený pes, který ve výstavním postoji v mnoha případech už spíše klečí než stojí – tak to rozhodně není můj ideál ušlechtilého německého ovčáka. A taková moje štěňata nikdy nebudou. U německého ovčáka upřednostňuji „přirozenou“ stavbu těla a všechny jeho barevné varianty srsti. Ve fotogalerii je několik fotek pro mne „krásných“ německých ovčáků v různých barevných variantách. A ještě jednou vzpomenu slov pana Maxe von Stephanitze (volně přeloženo): "Exteriér se dá vylepšit během několika málo generací, ale povahové vlastnosti se budují velmi dlouho" ˜ Našim štěňatům chci zajistit nejen potřebnou péči, ale také možnost se rozvíjet, seznamovat se s okolím a poznávat svět. Pro odchov kvalitních štěňat nestačí jen výběr kvalitních rodičů, velice důležitá je celková kondice a pohoda jak březí feny, tak i štěňat od narození, až do jejich odchodu k novým páníčkům. Předání sebelepšího genetického materiálu není k ničemu, pokud se zanedbá následná péče a rozvoj štěněte. Vše, co štěňata poznají či nepoznají v této době, to jak je jejich matka vychovává, i to co má možnost je naučit, vše dobré i špatné, s čím se štěňata seznámí, jakou mají možnost se rozvíjet, zvlášť v období ranné socializace, to vše, bude mít do budoucna pro štěňata nezvratné následky. Stejně tak je mým cílem, najít pro štěňata dobré a spolehlivé nové páníčky. Rozhodně nechovám štěňata pro překupníky nebo pro ty co vědí, že štěně dříve či později prodají, nebo pro někoho, kdo chce psa jen na řetěz k boudě apod. Můj zájem o štěňata nekončí jejich prodejem, ale právě naopak. Chci vidět naše štěňata vyrůstat a vědět o jejich úspěších i nezdarech. Chov německého ovčáka je pro mne otázkou srdce, a ne peněz a to požaduji i od nových majitelů našich štěňat. Zkrátka noví majitelé se mě už nezbaví.
Samozřejmostí je kompletní chovatelský servis, pomoc s péčí, výchovou, výcvikem, přípravou na zkoušky, výstavy, uchovněním, chovem apod. Noví majitelé našich štěňat i ostatní nadšení pejskaři jsou u nás vždy vítáni.
|
||
|
© 2009 Sharpnet.cz |
|||
